Možná se domníváte, že je to taková ta dětská nadávka. Znáte to, dítě něco vyvede a rodič mu sdělí, že je malá šíša. Tak tohle, co je v nadpisu to není. V nadpisu článku se jedná o vodní dýmku a není třeba se ptát, jak se to píše správně. Je to jedno, po celém světě to můžete najít jinak. My jsme u nás přijali šíšu, tak to tak ponecháme. O co vlastně jde. Je to skleněná nádoba s vodou a otvory, do kterých se zasunují další části. Jedna shora a na jejím vrcholu je umístěn tabák. Druhá z boku a tam je ústí šlauchu neboli hadice, která končí náústkem. Tabák nahoře se zapálí a umístí na správné místo, když jsme ovšem předtím do nádoby nalili vodu.
Z náustku se pak potahuje a kouř z tabáku prochází přes vodu do úst kuřáka. Kouř je pochopitelně studený a kuřáci šíši tvrdí, že se tak vychutná mnohem lépe. Než když je horký. Nu, je to věc názoru, kuřáci klasických cigaret si o tom myslí svoje. Taková šíša může být v Asii velmi ceněnou věcí. Některé se dědí z generace na generaci, náustky jsou pak třeba dílem slavných mistrů, a proto může mít taková šíša nedozírnou hodnotu. Pokud ji tedy budete kupovat v cizině, nenechte se zmást vzhledem ale ptejte se vždy na cenu. Vyhnete se tak nepříjemnostem s placením.
V našich krajinách se také můžete setkat s názvem vodnice nebo vodárka. Obojí patří stejnému předmětu a tyto výrazy se používají jak v kterých krajinách a kterých skupinách. Často se totiž šíša kouřívá společně. Buďto má každý svou, nebo může být jedna společná s více otvory a náústky. Pak kouří všichni naprosto stejný tabák. Takováto sezení nebývají záležitostí deseti minut, to není jako vyhulit cigáro, vajgla hodit na zem a jít. Pokud vás někdo pozve počítejte minimálně s hodinou, ale raději více. Tak si budete moci šíšu vychutnat v poklidu, protože právě o tom to je. Je to určitý způsob relaxace.
